Přihlášení
Farewell, Fort Milowitz
Po dvou letech se podíváme na to, jak že jsme na Fort Milowitz vůbec žili. Nebylo to lehké, ale byla to zábava. Byla to dřina, ale také neuvěřitelný týmový duch a společné úsilí. Výsledky sice nebyly možná vždy takové, jak bychom si původně představili, ale za co nejmenších investic jsme dokázali postavit vskutku unikátní prostor.
Na Fort Milowitz jsme původně dorazili v prosinci 2006 a na našem novém druhém domově jsme strávili 30 měsíců až do května 2009. Jádrem celého komplexu byl nedokončený velitelský bunkr, s obsahem přes 1200m3, dvěma patry a 32 místnostmi. Časem jsme rozšířili perimetr, vykopali několik okopů a palpostů a na jižním vjezdu vyrostla hlídací věž. Udělali jsme tam toho opravdu mnoho.
Uvnitř bunkru se dalo ubytovat 30+ vojáků i důstojníků, měli jsme komplet kuchyni i jídelnu/klub. Plně funkční briefing room a štáb byl v horním patře.
V těsném sousedství s námi prostor sdíleli kolegové z německého 391. Panzergrenadier Btn. a ruského 8. vvmvd .
Nádherná léta, v nostalgii se
Nádherná léta, v nostalgii se žít nemá, ale rád si zavzpomínám na ty léta dřiny, srandy, oddanosti naší věci a druhý rodiny, kterou jste mě chlapy poskytovali. Díky Vám všem.
Joker
Hooah !